Hermés: Bůh překladatelů a tlumočníků
Mnoho překladatelů je přesvědčeno, že Hermés je skutečným bohem překladatelů a tlumočníků. Zatímco někteří evropští překladatelé věhlasně oslavují za svého patrona překladatelství svatého Jeronýma (který má i svůj mezinárodní překladatelský den), ve světě je považován spíše za světce než za boha.
V globálním a mimoevropském měřítku (které zahrnuje i Asiaty) se přiklání spíše ke starověkým řeckým tradcím než k těm křesťanským. Je to dáno i Olympijskými hrami, které vychází z řecké tradice a účastní se jich všechny země světa. Navíc jsou řečtí bohové ctení ve všech kulturách, byť se k nim už snad nikdo nemodlí.
Kromě těchto „božstkých“ okolností může Hermés otevřít cestu k některým novým překvapivým poznatkům v dějinách překladu a rozšířit tak tento obor jako celek. Hermés byl excelentním bohem tlumočení, bystrosti a lstivé improvizace, zatímco se psaný překlad teprve začínal vyvíjet.
Mnoho současných škol lingvistiky má své základy ve starořeckých gramatických pracích. Práce s textem se opírá o gramatiku a překlad. Zatímco gramatici byli donedávna zakořeněni v pátrání po pravidlech a někdy pochybné struktuře jediného jazyka, tlumočníci se vždy musí zabývat alespoň dvěma nebo více jazyky a často rozeklanými rozdíly mezi nimi. A jak bude vysvětleno, příběh zmíněného boha může také otevřít nečekané pohledy na prehistorii tlumočení, což je oblast obvykle považovaná za rámec naší studie, a možná dokonce pomáhá odhalit tajemství počátků samotného jazyka.
Je třeba dodat, že se Hermés choval také jako boží posel, předsedal obchodu a cestovnímu ruchu (obě činnosti jednoznačně spojené s překladem), a byl opatrovnický bůh všech umění a řemesel, včetně magie a manželských hádek. Můžeme mu snad odpustit, jestli byl také bohem zlodějů a klamu, protože tyto vlastnosti mohou přirozeně vyplývat od jeho dalších atributů.