Seznamte se s fascinujícími jazyky Středozemě

Fascinující řada jazyků používaných v románech JRR Tolkiena, včetně Hobita a Pána prstenů, vzala svět útokem, když byly přivedeny k životu na stříbrném plátně a v tisku. Vytvořil však Tolkien pro své romány skutečně celé jazyky?

Byl to skutečný jazykoznalec

Uznávaný autor vytvořil svůj první jazyk, když byl teprve teenager. Byl také mistrem jazyků reálného světa. Ve skutečnosti znal Tolkien 35 různých jazyků, starověkých i moderních, a to od staré norštiny po litevštinu. Jaké jsou však jazyky, které byly pro tyto romány použity? Zde je krátký pohled na jazyky používané v nejuznávanějších Tolkienových dílech.

Jazyky Středozemě

Mnoho autorů vytváří fiktivní jazyky pro svá literární díla a Tolkienovy jazyky jsou pravděpodobně nejznámější. Jazyk vytvořený pro Tolkienův fiktivní vesmír, často označovaný jako Středozem, je dílem lingvistického génia s tvůrčími schopnostmi skládat nové a složité jazyky.

„To, co si myslím, je primární 'fakt' o mé práci, že je to celé dílo a v zásadě inspiruje jazyk. Základem je vynález jazyků. „Příběhy“ byly vytvořeny spíše proto, aby poskytly svět jazykům než naopak. Pro mě je na prvním místě jméno a následuje příběh. Měl jsem raději psát 'elfsky'. Ale takové dílo, jako je Pán prstenů, bylo samozřejmě upraveno a zůstalo v něm jen tolik ‚jazyka‘, kolik jsem si myslel, že bude čtenáři pro jeho žaludek.“ – JRR Tolkien

Elfský jazyk

Elfština je jazykový derivát prajazyka, známého také jako primitivní Quendian. Tolkien ji poprvé začal konstruovat, když navštěvoval Kind Edward's School v Birminghamu v Anglii v letech 1910 až 1911. Jazyk, který později nazval Quenya, byl založen na jeho hluboké znalosti jazyků včetně finštiny, latiny, řečtiny, španělštiny a různých starověkých germánských jazyků. Základem finštiny je jazyk, který Tolkiena nejvíce inspiroval k vývoji jeho vlastního jedinečného jazyka.

Jazyky mužů

Středozem byla domovem mnoha jazyků, kterými mluvili lidé, z nichž většina byla zmíněna v Tolkienových románech. Taliska, Adûnaic a Soval Pharё, jazyky, kterými mluvili hobiti a muži ve třetím věku, byly jediné, pro které Tolkien vyvinul gramatiku a slovní zásobu. Adûnaic byl v podstatě lingua franca Středozemě během období Pána prstenů a je to jazyk, který souvisí s dialekty Taliska a Soval Pharё. Mezi další jazyky Středozemě patřily dalšština, rohirština, rhovanionština, haladinština, dunlendština, haradrimština a východní jazyk.

Jazyk trpaslíků

Trpaslíci měli tajný jazyk známý jako Khuzdul, který byl založen na semitských jazycích. Tolkien nakreslil mnoho srovnání mezi trpaslíky a Židy. Oba byli mimozemšťany v prostředí, které bylo kdysi jejich rodnou zemí, a protože oba měli svůj soukromý jazyk, mluvili jazyky země, ale s přízvukem.

Jazyk entů

Entové původně neměli žádný vlastní jazyk, ale brzy si ho vyvinuli poté, co se poprvé setkali s elfy v pralese Středozemě. Elfové, kteří poznali vnímavost entů a „probuzených“ stromů, naučili enty konceptu komunikace spíše zvuky než slovy. Entové také přizpůsobili elfský jazyk (Quenya) pro své každodenní použití a transformovali slovní zásobu s malou pomocí staroentské gramatické struktury. Proto byl jazyk, kterým Stromovous mluvil, mnohem snadněji přeložitelný než stará entština.

Mordorský jazyk

V říši Mordoru je jako lingua franca používána černá řeč. Je původně vytvořená Sauronem jako umělý jazyk pro služebníky Mordoru. Černá řeč nahradila mnoho orkských dialektů a dalších jazyků, kterými služebníci mluvili. Starověkou černou řečí mluví Sauron, Nazgûl a Olog-hai. Existuje také více znehodnocená forma černé řeči, kterou používají vojáci Barad-dûr.

Méně známé jazyky Středozemě

Kromě elfštiny, entštiny, černé řeči, hobitštiny a khuzdulštiny vytvořil Tolkien na své mytologické cestě řadu doplňkových jazyků. Zde je pohled na některé z nejvíce fascinujících.

Adûnaic – Také známý jako Nûmernórean, byl to společný jazyk pro lidi až do pádu Nûmenóru. Lze jej nalézt pouze ve starověkých textech Gondoru.
Doriathrin – Doriathric je jazyk Doriath a je také známý jako archaická sindarinětina.
Drûadainic – Toto je hrdelní jazyk divokých mužů z Drûadanského lesa.
Nandorin – Také známý jako Zelený elf, Nandorin je podobný sindarštině a mluví jím Nandor. V době Války o prsten je nahrazena sindarštinou.
Sindarinština – Sindarin je Šedý elf a známý jako Vznešený jazyk. Je to primární jazyk pro první a druhý věk a dokonce i pro lidi. Je to nejběžnější elfský jazyk ve Třetím věku.
Telerin – Telerin je původně quenyjský dialekt, který se stal samostatným jazykem, když Teleriové sídlili v Tol Eressёa.
Valarin – Valarinština je jazykem Valar a Maiar. Zná ji Melian Maia a Istari, ale silně ji ovlivnila Quenya, Adûnaic a černá řeč.

Ze všech Tolkienových jazyků mají dva z nich dostatek slov a gramatiky, aby byly považovány za funkční. Nejsou kompletní, ale lidé v nich mluví a píší. Oba jsou shodou okolností elfskými jazyky Quenya a Sindarin.

Jak jazyk vytvářel literaturu

Příběhy JRR Tolkiena nám měly poskytnout kulturní vhled a historické pozadí, abychom mohli lépe porozumět jazykům, které vytvářel. V jednom z Tolkienových dopisů uvedl:

"Nikdo mi nevěří, když říkám, že moje dlouhá kniha (Pán prstenů) je pokusem vytvořit svět, ve kterém by se forma jazyka vyhovující mé osobní estetice mohla zdát skutečná."

Je jasné, že Tolkien byl nejprve lingvistou a následně se stal romanopiscem. Podle jeho vlastních slov byl Pán prstenů „inspirací zásadně lingvistickou“, a proto je důležité rozumět jazykům, které Tolkien vytvořil, abychom důkladně porozuměli mytologickému světu, který vykouzlil.