Láska nás nutí dělat bláznivé věci. Někdy tak bláznivé věci, jako je učení cizího jazyka.
Všichni znají jazyk lásky, ale ne každý se učí jazyk pro lásku. Je to mimořádně romantický způsob, jak ukázat vašemu partnerovi, že si vážíte vašeho vztahu.
Mluvili jsme se dvěma Angličany, kteří se rozhodli, že se naučí mateřský jazyk svého partnera. Každý z nich k tomuto rozhodnutí dospěl z jiného důvodu.
Ztratili se v překladu, ale ne na dlouho
Vanessa byla na vysoké škole, když potkala Dennise. Oba studovali v Londýně v zahraničním studiu – dívka z New Jersey a chlapec z Německa, ze dvou odlišných světů. Až se jednoho dne tyto světy potkaly. Dennis mluvil dobře anglicky, ale přesto dělal spoustu gramatických chyb. Vanessa nikdy nemluvila německy a tak se čas od času dostali do nějakého zmatku.
Když se jejich výuka blížila ke konci, nechtěli se svého vztahu vzdát a Vanessa se rozhodla přestěhovat do Německa. Dennis jí řekl, že pokud chce v Německu žít, měla by se skutečně naučit německy.
A to je přesně to, co udělala. Přestěhovala se do Dortmundu, absolvovala kurzy němčiny a za osm měsíců mluvila německy velice dobře. Říká, že poznání jazyka jejího přítele změnilo jejich vztah k lepšímu – dodává jí to více empatie, lépe chápe problémy. Také říká, že občas mluví najednou německy i anglicky, některé věci jsou jednodušší vyjádřit v jazyce mateřském. Komunikace je klíčem k udržení štěstí v jejich vztahu.
Budování života ve dvou jazycích
48 letá Marie se setkala s mužem, který se stal jejím manželem. Byla v Jeruzalémě, kde studovala a Terje tam byl z Norska a pracoval na části doktorátu. Oba studovali hebrejsky. Terje však mluvil výborně anglicky, takže si spolu rozuměli. Neexistovala mezi nimi jazyková bariéra. Marie však říká, že pro ni bylo důležité, aby se učila norštinu, neboť je to jazyk Terjeho, je to jeho součást.
Chtěla se cítit spojená s kulturou a identitou svého manžela. Rozhodla se, že bude rok studovat v Bergenu v Norsku, kde se zapsala jako hostující studentka na tamní univerzitě.
Po roce Terje odjel s Marií do USA. Ta již měla znalosti norského jazyka, ale většinou komunikovala v angličtině. Nicméně měla lepší pochopení pro dědictví svého manžela. Navíc byla schopna konverzovat s jeho rodinou, když ji navštívili v Norsku. Pak již norštinu nestudovala, nicméně ji nezapomněla, neboť s ní občas mluvil její manžel a také poslouchal norský rozhlas. Procvičovala se i při návštěvách jeho rodiny.