Kolika jazyky se mluví v Číně?

Čína je největší zemí v Asii, která má celkovou plochu 9 596 961 kilometrů čtverečních a vyznačuje se mnoha odlišnými rysy, včetně různých čínských jazyků. V tomto bodě by mělo být objasněno, že v Číně klasifikují své jazyky jako dialekty z politických důvodů. Lingvisté mohou nesouhlasit, takže v tomto článku bude použití jazyka a dialektu zaměnitelné. Na začátku roku 2019 se čínská populace odhadovala na 1,4 miliardy lidí, což představuje, podle odhadů OSN, 18,41 % světové populace. Zatímco většina evropských jazyků byla před 2000 lety ovlivněna a formována latinskými kořeny, čínštinu formovala vlastní lingua franca, klasická čínština. V tomto příspěvku budeme zkoumat jazyky v Číně a zajímavé varianty čínštiny. Jste připraveni na tento výlet za kulturou?

Kolik čínských jazyků existuje?

Čína se vyznačuje velkým množstvím jazyků, kterými se v zemi mluví. Podle nejnovějších údajů z Ethnologue (Publikace obsahující informace o jazycích z celého světa) existuje v Číně 302 jednotlivých živých jazyků, z nichž 276 je původních. Organizace spojených národů slaví 20. duben jako Den čínského jazyka, který je součástí úsilí organizace propagovat šest oficiálních jazyků Číny a také oslavovat jazykovou a kulturní rozmanitost.

Mimochodem, 20. duben je také datem oslav Guyu, které ctí Cangjie. Je to imaginární postava v čínském folklóru, která prý vynalezla čínské znaky. Když Cangjie vynalezl znaky, podle lidové pohádky duchové a bohové plakali a z nebe pršelo proso.

Čínský jazyk patří do čínsko-tibetské jazykové rodiny. Je to jedna z největších světových jazykových rodin. Čínštinou mluví 1,3 miliardy lidí na celém světě. Mandarínština, která je pravděpodobně nejuznávanější formou čínského jazyka, je pouze dialekt. Její použití je rozšířené, ale mluvčí mandarínské čínštiny nebudou schopni rozumět kantonštině, další variantě čínského jazyka. Mnoho rozdílů odlišuje čínské dialekty jeden od druhého. Navzdory množství dialektů je Pǔtōnghuà neboli mandarínská čínština oficiálním jazykem země od 30. let 20. století.

Oficiální směrnice

Zatímco čínská národní politika umožňuje kulturní a regionální autonomii a každý region a dialektová skupina může používat svůj vlastní jazyk, musí také rozumět a mluvit národním jazykem, což je mandarínština nebo Pǔtōnghuà, což znamená společný jazyk.

Před 20. stoletím se různé čínské vlády jazykovým problémem příliš nezabývaly. Ovšem v roce 1949 vláda silně podporovala myšlenku mít pouze jeden úřední jazyk, ačkoli konkrétní opatření byla provedena až v roce 1955. V tomto roce byla mandarínština vybrána jako úřední jazyk Číny a byla vydána směrnice, aby se tento jazyk vyučoval na všech školách a měl by být používán ve všech oblastech života, od armády po žurnalistiku, obchod, průmysl, vysílání, stejně jako tlumočnické a překladatelské práce.

Reforma zahrnovala změny v psané podobě čínštiny, kdy vláda zrušila několik znaků a nařídila zjednodušení stovek znaků.

Čínské jazyky a dialekty

Podle lingvistů existuje sedm (nebo 10) hlavních skupin čínských jazyků. Mandarínština je největší a jiné mají také několik sub-dialektů. V Čechách se mandarínštině nejčastěji říká standardní čínština, „mandarínština“ se považuje za anglicismus. Je zajímavé, že v každé skupině jsou některé dialekty vzájemně srozumitelné, zatímco jiné nejsou. Jedním z důvodů je skutečnost, že mnohé regiony byly geograficky izolované. Bez kontaktu a interakce se svými nejbližšími sousedy není nemožné, aby rozuměli pouze dialektům, kterými se mluví v jejich vlastním regionu. Je třeba také poznamenat, že tyto skupiny mají miliony mluvčích.

Je obtížné plně pochopit složitost a rozmanitost čínských jazyků. Mluvčí regionálních dialektů si nemusí rozumět kvůli přízvukům a výslovnosti. Zatímco jazyky, kterými se v Číně mluví, jsou četné, asi sedm skupin je považováno za nejdůležitější.

1. Mandarínština (standardní čínština)

Mandarínština je nejrozšířenější jazyk v Číně a pravděpodobně i na světě. Je rovněž známá jako severní čínština, kterou mluví asi dvě třetiny čínské populace. Jiné názvy pro mandarínskou čínštinu zahrnují standardní mandarínštinu, Beijinghua, Zhongguohua a Beifang Fangyan. V samotné Číně mluví standardní mandarínštinou jako prvním a druhým jazykem 1,082 miliardy lidí. Na celém světě je celkový počet mluvčích mandarínštiny 1,116 miliardy.

Existují čtyři pododdělení standardní mandarínské čínštiny.

Severní mandarínština - Používá se v severovýchodních provinciích, jako je Mandžusko, severní Čína a v hlavním městě země, Pekingu.
Severozápadní mandarínština - Používá se v Baoji a severozápadních provinciích, jako je Ningxia, Xinjiang, Qinghai, Shaanxi a Gansu.
Jihozápadní mandarínština - Používá se v mnoha částech jihozápadní Číny, Sichuan, Yunnan, Guizhou a Chongqing.
Jižní mandarínština - Používá se v provinciích Nanjing, Guangdong a Hainan.

Tóny v čínském jazyce naznačují různé významy. Standardní mandarínština má čtyři tóny, jako je úroveň, stoupání, vysoké stoupání a klesání. Tyto tóny rozlišují slabiky a slova pomocí stejných samohlásek a souhlásek k určení významu slova. Mandarínština obsahuje pouze několik slov, která končí na souhlásku. Obsahuje jednoslabičná slova a slovní prvky, ale nemá žádné značky k označení slovních druhů nebo skloňování.

2. Wu

Na pobřežní oblasti v Šanghaji se mluví čínským dialektem Wu. Wu je také známý jako Wúyuèyǔ, Goetian a Changzhou. V roce 2017 bylo v Číně 81,4 milionu mluvčích jazyka Wu. Na celém světě je celkový počet mluvčích Wu zhruba 81,5 milionu. Mluví se jím v několika částech různých provincií, jako je Zhejiang, Jiangxi, Jiangsu, Fujian, Anhui a v různých částech Šanghaje. Wu je druhá nejběžnější varianta čínského jazyka. Wu se rozšířil z kulturního centra z 5. století zvaného Suzhou. Během dynastie Ming získal větší význam, protože Šanghaj byla v té době životně důležitou oblastí metra. Wu zachoval počáteční znělé zastávky a v použití asi sedmi nebo osmi tónů k rozlišení významů slov a slovních prvků, které používají stejné samohlásky a souhlásky.

3. Yue (kantonština)

Yue je dialekt, který není vzájemně srozumitelný s ostatními čínskými dialekty. Je také známý jako kantonština, Yueyu, Yuet Yue a Yueh. Po mandarínštině je druhý z hlediska množství použití. V Číně mluví Yue asi 62 milionů lidí a po celém světě asi 73,5 milionů Číňanů. Yue se primárně používá v provinciích Guangdong, Hunan a Hainan a v autonomní oblasti Guangxi Zhuang. Kantonština má 10 dílčích dialektů, přičemž standardem je odrůda Guangzhou.

Mimo Čínu se kantonsky mluví v Austrálii, Bruneji, Kanadě, Hongkongu, Macau, Indonésii, Malajsii, na Filipínách, Singapuru, Surinamu, Thajsku a Vietnamu.

Kantonština má stále mnoho rysů starověké čínštiny, včetně použití konečných souhlásek. Má šest tónů a i když má méně počátečních souhlásek, má několik slabik, které se výrazně liší. Většina čínských přistěhovalců před polovinou 20. století mluvila kantonsky.

4. Xiang

V jihočínské provincii Hunan je dominantním dialektem Xiang. Jelikož je většina provincie ohraničena územími, kde se mluví mandarínštinou, má mandarínština zásadní vliv na jazyk Xiang. Mezi jazyky v hlavních skupinách je Xiang nejpodobnější mandarínštině. Jazyk se dělí na Nový Xiang a Starý Xiang. Novou variantou se mluví v hlavním městě Hunanu, Changsha. Stará odrůda je dominantní v Shuangfeng a mnoha oblastech v Hunanu. Starý Xiang je podobný jazyku Wu v několika aspektech. Používá pět tónů a má více různých počátečních souhlásek ve srovnání s ostatními hlavními čínskými dialekty.

5. Min

Obyvatelstvo provincie Fujian mluví především dialektem min. Používá se také v mnoha částech Taiwanu, Hainanu, Zhejiangu a Guangdongu. Min je shluk lingvisticky podobných příbuzných sinitských jazyků a je rozdělen do pěti hlavních variant:

MIN NAN - Má asi 50,5 milionu mluvčích, kteří se nacházejí na Tchaj-wanu a v jihovýchodní Číně. Má také několik dialektů, včetně Amoy nebo Xiamen. Mluvčí Amoy používají dialekt pro obchod.
MIN DONG - Má 10,3 milionů mluvčích.
MIN BEI - Také známý jako „Northern Min“ má od roku 2017 11 milionů mluvčích v několika oblastech světa, včetně Singapuru.
PU-XIAN - Mluví jím asi 2,6 milionu lidí v okresech Xianyou a Putian v provincii Fujian. Mluví se jím také v Singapuru a Malajsii.
MIN ZHONG - Také známý jako „Central Min“ nebo „Southern Min“. Mluví se jím v městech Yong'an a Sanming a v hrabství Sha v provincii Fujian. V roce 2017 bylo asi 3,5 milionu mluvčích.

Min je kombinací gramatiky a slovní zásoby mnoha období v historii čínského jazyka. I když existuje mnoho mluvčích min, v důsledku historie jeho vývoje bylo obtížné najít správné čínské znaky pro dialekt, protože většina znaků byla vytvořena pro mandarínštinu. Proto psaný Min používá některé římské znaky namísto nedostupných mandarínských znaků. Mluvčí min také používají speciální výslovnost zvanou Tang Min, která zachovává konečné souhlásky používané ve staré čínštině pro literární účely.

6. Gan

Více než 22 milionů lidí, z nichž většina žije v částech provincií Hunan, Fujian, Jiangxi a Hubei, mluví ganštinou, která je také známá jako Xi, Kan nebo Jiangxinese. Gan má několik podobností s Hakka a jejími dialekty. Stále si zachovává mnoho archaických slov, která se již v mandarínštině nepoužívají. Gan je částečně srozumitelný pro mluvčí používající mandarínštinu a Wu, ale je vzájemně srozumitelnější pro mluvčí Hakka.

7. Hakka

Hakka je odlišný jazyk mezi ostatními skupinami v tomto seznamu, protože se jím mluví hlavně v izolovaných oblastech. Vzhledem k izolaci mluvčích má asi 13 dialektů, které se od sebe liší.

V Číně má 43,5 milionu mluvčích a celkový odhad je 48,5 milionu mluvčích na celém světě. Hakka je značně soustředěna v severovýchodních a východních částech provincie Guangdong, zejména v jižních oblastech Jiangxi, Hunanu, Hainanu, Guangxi a Fujianu a také v západní a jihozápadní části provincií Sichuan. Mluvčí Hakka lze nalézt v Bruneji, Kambodži, Hongkongu, Tchaj-wanu, Francouzské Guyaně, Francouzské Polynésii, Indonésii, Malajsii, Panamě, Surinamu, Singapuru a Thajsku. Většina přistěhovalců v Indonésii, Malajsii a Thajsku také mluví jazykem hakka.

Hakka má šest tónů stejně jako kantonština a má podobnosti s ganštinou.

Toto je sedm hlavních skupin různých čínských jazyků. Každý z nich má řadu dialektů, takže si můžete udělat představu, jak moc je čínský jazyk složitý. Mnohé z nich jsou specificky používané v jednotlivých lokalitách, což vyžaduje hluboké kulturní a geografické znalosti od překladatelů a tlumočníků. V pevninské Číně a mnoha oblastech v zámoří se pro veškerý psaný text používá zjednodušená mandarínština, což je oficiální písmo používané v Číně. Existují však místa, jako je Singapur, která si vyvinula svůj vlastní styl a slovní zásobu. U variací je nezbytné, abyste spolupracovali pouze s profesionálním překladatelem, aby byl váš překlad do čínštiny přesný.

Co je zjednodušená čínština?

Je to systém čínského psaní. Věděli jste, že existují tři velmi odlišné čínské psané jazyky? Jedná se o tradiční čínštinu pro Tchaj-wan, tradiční čínštinu pro Hongkong a zjednodušenou čínštinu pro pevninskou Čínu. Pro netrénované oko mohou tyto tři formy psané čínštiny vypadat velmi podobně, ale existuje mezi nimi několik významných rozdílů. Představíme si rychlý pohled na rozdíl mezi tradiční a zjednodušenou čínštinou.

Zjednodušená čínština je v podstatě zjednodušením tradiční čínské abecedy. To se provádí sloučením charakteru a redukcí. Zjednodušení více než 50 000 znaků v lexikálním inventáři tradiční čínské abecedy bylo extrémně složité. Až v roce 1949, kdy byla založena Čínská lidová republika, byl vyvinut oficiální zjednodušený systém psaní. Cílem tohoto plánu bylo učinit čtení a psaní pro obyvatelstvo dostupnější. Čínští lingvisté a vláda strávili několik desetiletí zjednodušením více než 2 000 čínských znaků. Dnes je to standardní systém psaní pro více než miliardu čínských občanů.

I když tradiční čínština ubyla z každodenního používání v pevninské Číně, stále se používá ve formálním prostředí a ke zdůraznění určitých slov a frází. Mnoho zahraničních médií a videoobsahu s titulky z Hongkongu a Tchaj-wanu také obsahuje tradiční čínštinu. Proces zjednodušování má však trvalý charakter. Poslední úpravy provedené v systému psaní byly provedeny v roce 2013 a brzy zajisté uvidíme nějaké další změny v souvislosti s globalizací světové ekonomiky. Stejně, jako se mluvené jazyky v Číně neustále vyvíjejí, bude se vyvíjet i systém psaní.