Kdo jsou to hyperpolygloti a kolik jazyků se můžete naučit?

Zatímco většina lidí je ráda, když se během života naučí jeden nebo dva cizí jazyky, existují lidé, kteří jich umí třeba i pět a více. Je fascinující na takové lidi narazit a většinou hned na mysli vyvstane otázka, jak to dokázali? Můžete se také naučit více než dva jazyky? Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme prozkoumat, kdo jsou hyperpolygloti, abychom pochopili, jak jsou schopni se naučit tolik různých jazyků.

Kdo je to hyperpolyglot?

Nejprve se podívejme, jak označujeme lidi podle počtu jazyků, kterými je někdo schopen plynule a bez námahy mluvit. 

Jednojazyční lidé – Jde o lidi, kteří umí mluvit jen jedním jazykem. Umíte pouze česky? Pak jste jednojazyční a řadíte se ke 40 % světové populace, která umí rovněž jen jeden jazyk. 

Dvojjazyční  lidé – Ti, kteří mluví dvěma jazyky s téměř stejnou úrovní plynulosti. Zhruba 43 % populace na světě je bilingvní a mluví druhým jazykem.

Trojjazyční lidé - Když řeknete, že člověk je trojjazyčný, znamená to, že mluví plynně třemi jazyky. Dokáže to 13 % populace.

Vícejazyční lidé - Osoba, která mluví čtyřmi nebo více jazyky, je vícejazyčná. Pouze 3 % lidí na celém světě umí mluvit více než čtyřmi jazyky.

Polygloti - Méně než 1 % lidí na celém světě ovládá 5 jazyků. Pokud někdo mluví plynně více než pěti jazyky, nazývá se tento člověk polyglot.

Hyperpolygloti - Pokud potkáte někoho, kdo ovládá více než 12 jazyků, buďte opravdu ohromeni, protože potkáváte vzácný typ člověka – hyperpolyglota. Tento termín byl vytvořen emeritním profesorem lingvistiky na London University College jménem Richard Hudson.

Hyperpolygloti světa

Kardinál Guiseppe Mezzofanti byl jedním z nejpopulárnějších hyperpolyglotů na světě. Narodil se v Bologni v Itálii 19. září 1774. Uměl 40 jazyků, i když někteří lidé tvrdí, že uměl téměř sto různých jazyků.

 

Toto jsou někteří z nejpozoruhodnějších hyperpolyglotů současnosti:

Alexander Argüelles - americký lingvista, který mluví 12 jazyky.

Jeong Su-il - historik z Jižní Koreje, který mluví 12 jazyky.

Lokesh Chandra - indický učenec buddhismu, který mluví 16 jazyky.

Péter Frankl - maďarský matematik, pedagog, publicista a pouliční umělec, který mluví 12 jazyky.

Swami Rambhadracharya -  sanskrtský učenec a hinduistický náboženský vůdce z Indie, který mluví 22 jazyky.

Dilip Kumar -  indický herec, který mluví 12 jazyky.

Ioannis Ikonomou - řecký překladatel pro Evropskou komisi. Hovoří 32 jazyky.

Richard Simcott - hovoří plynně 16 jazyky. Žije v Chesteru ve Spojeném království. Dokáže se během krátké doby naučit nový jazyk.

Fernando de Castro - mluví 16 jazyky. Je tlumočníkem, překladatelem a filologem.

Ghil'ad Zuckermann - hyperpolyglot, lingvista a obrozenec narozený v Izraeli. V současné době žije v Austrálii. Je profesorem lingvistiky a předsedou ohrožených jazyků na University of Adelaide.

Ziad Youssef Fasah - Muž z Libérie, který tvrdí, že umí plynně mluvit 59 jazyky. Do vydání v roce 1998 byl zapsán v Guinessově knize rekordů. V roce 1997 během chilského televizního programu „Viva el Lunes“ mu zvláštní hosté položili otázky v řečtině, hindštině, perštině, čínštině, ruštině, finštině a egyptské arabštině. Podařilo se mu odpovědět pouze na první otázku. V roce 2015 tvrdil, že show byla 'past' a že nebyl informován, že bude testován, takže neměl čas se připravit. Ale také tvrdil, že dokáže přepínat mezi 15 jazyky bez přípravy. 

Jak se lidé učí tolik jazyků?

Je těžké dát jednoznačnou odpověď tuto na otázku. Vliv na to má řada faktorů a různé myšlenkové směry dávají vodítko, proč tomu tak je. Někteří lidé se učí čtením cizího jazyka. Jiní lidé se mohou učit prostřednictvím filmu, rádia nebo televize, zatímco někteří se mohou naučit jazyk prostřednictvím přímého kontaktu a rozhovoru s rodilými mluvčími.

Podle Michaela Erarda, amerického novináře a spisovatele literatury faktu, je to zejména disciplinovaným studiem a dobrými geny, které dají člověku ideální dispotice pro učení více jazyků.  Uvedl to ve své knize Babel No More: The Search for the World's Most Extraordinary Language Learners. To přináší další otázky, například zda je schopnost polyglotů vrozená nebo zda by se schopnost naučit se co nejvíce jazyků dala získat časem.

Jak se cizí jazyky učí mozek?

Mozek Emila Krebse, německého diplomata, zkoumali vědci v roce 2004. Krebs studoval a mluvil 65 jazyky. Vědci chtěli vědět, zda unikátní formování jeho mozku může souviset s jeho jazykovými schopnostmi. Oblast Broca je část mozku, která je zodpovědná za jazyk. A skutečně, v Brocově oblasti Krebsova mozku byly některé jedinečné rysy. Vědci však nebyli schopni zjistit, zda jsou vrozené nebo získané.

V roce 2012 provedli vědci ze švédské univerzity v Lundu studii, ve které proti sobě postavili skupinu studentů navštěvujících jiné kurzy a studenty jazyků. Všichni prošli intenzivním kurzem cizího jazyka. Po absolvování kurzu byly všem účastníkům skenovány mozky. Výzkumníci zjistili, že oblast Broca se mezi studenty jazyků rozšířila, zatímco oblast studentů, kteří se učí jiné předměty, zůstala stejná. 

Kolik jazyků se můžete za svůj život naučit?

Ani na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože se důvody, proč se lidé učí jazyky, liší. Učí se to kvůli nutnosti, pohodlí nebo proto, že milují jazyky. Některé jazyky jsou navíc úzce spjaty, takže učení jednoho pomůže při studiu ostatních. Příkladem je skupina románských jazyků. Jiné jazyky mohou být vysoce rozdílné od jiných jazyků, jako je angličtina a čínština. 

 

Je zde také otázka plynulosti v jiném jazyce. Člověk může tvrdit, že se naučil mnoho jazyků. Otázkou pak je, kolika jazyky člověk umí plynule mluvit. Někteří ovládají několik jazyků a mohou v nejlepším případě vést krátké rozhovory. Rozsah jejich znalostí však nemusí být tak hluboký jako u rodilého mluvčího nebo někoho, kdo jazyk studoval déle. Plynulost v jazyce přichází na různých úrovních. Jste plynulí, když dokážete s jistotou vést složitou konverzaci pouze s několika chybami a zaváháními. Na stupnici Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR/CEFRL) je na úrovni B. CEFR má šest úrovní:

 

Úrovně A:  

A1 – Začátečník

A2 – Základní

 

Úrovně B: 

B1 – Středně pokročilí

B2 – Vyšší střední

 

Úrovně C:

C1 – Pokročilý

C2 – Odborník

Je možné se naučit více jazyků?

Mluvit plynule více jazyky a to i v odbornějších tématech, to už je výkon. Michael Erard při psaní své knihy cestoval po světě a setkal se s několika polygloty. Patří mezi ně Adam Cansdale, profesionální překladatel pracující v Evropské komisi v Bruselu, který mluví 14 jazyky. Také se setkal s Johanem Vandewallem, stavebním inženýrem a filologem, který mluví 22 jazyky. Erardův průzkum některých moderních hyperpolyglotů ukazuje, že je pro ně velmi důležitá motivace, dále praxe a paměť. Erard řekl, že hyperpolygloti, které zkoumal a kteří říkali, že umí mluvit 11 jazyky, neměli zájem znít jako rodilý mluvčí. Více je zajímalo cestování, neztratit se v jiné zemi a radovat se z cizojazyčných novin. 

Cílem by mělo být využití daných jazyků

Učení se a mluvení různými jazyky je věcí osobní volby, takže si rozmyslete, co s jazyky budete dělat, až se je naučíte. Někteří lidé, kteří se učí jiné jazyky, se domnívají, že učení se více než pěti je pro průměrného člověka už přehnané. 

Alex Rawlings, který je nejvíce mnohojazyčným studentem v Británii, uvedl: „Jazyky jsou přínosem pro cokoliv, co chcete v životě dělat. Otevírají vaši mysl světům, o kterých jste nikdy nevěděli, že tam jsou. Seznámí vás s úžasnými lidmi, kolem kterých byste jinak možná ani nešli.“ 

 

V roce 2012 se Rawlings připojil k soutěži pro vícejazyčné studenty. Jeho plynulost v 11 jazycích byla testována a on vyšel jako vítěz. Po absolvování Oxfordské univerzity začal cestovat po Evropě a učit se další jazyky. Rawlings je také učitelem jazyků a pořádá setkání polyglotů nebo se k nim připojuje. Svůj úspěch v jazycích připisuje ponoření do jazyka a kultury, což mu umožňuje asimilovat a uchovat si to, co se naučil. Řekl, že když se učíte jazyk ve škole, neučíte se ho, ale učí vás jazyk. Na konci kurzu buď projdete, nebo neuspějete a jazyk pravděpodobně rychle zapomenete.  

Promyšlené postřehy

Dalším hyperpolyglotem, který věří, že klíčem k udržení jazyka je ponoření se do něj, je Richard Simcott. Řekl: „Jazyk nese kulturu země, která ho používá, a když si ho osvojíte, stane se také vaší součástí.“

 

Simcott byl fascinován jazyky už od dětství a začal se jazyky učit na základní škole. Podle jeho slov už vystudoval přes 40 jazyků. Umí jich více než 16. Je zakladatelem “Polyglot Conference“. Simcott je také vícejazyčným velvyslancem Goethe Institutu. Pro Simcotta je studium jazyků každý den, ať už hodinu nebo osm hodin, již rutinou. Aby se ponořil do jazyka, který ho zajímá, navštěvuje zemi a komunikuje s rodilými mluvčími. Nechce se přestat učit jazyky a naříká nad tím, že mu chybí čas. 

 

Ať už se tedy chcete naučit 3, 5, 10, 12 nebo více jazyků, vše bude 100% záviset na vašem zájmu, motivaci, obětavosti a paměti a nalezení správné metody, která vám pomůže zapamatovat si, co jste se naučili. Výsledky ovlivní také množství času, který máte k dosažení plynulosti.