Jaký původ má italština?

Italština je jedním z nejkrásnějších evropských jazyků současnosti. Románským jazykem mluví zhruba 85 milionů lidí po celém světě a standardní italština je jazykem, který vytváří jazykovou jednotu mezi miliony obyvetel. Italský jazyk má bohatou historii a rozšířený vliv v kulturách po celém světě. Udělejme si malý výlet do Itálie a odhalme historii a původ italského jazyka.

Historie a vývoj italštiny

Italský jazyk je odvozen přímo z vulgární latiny, to bylo mluvené slovo mezi obyčejnými lidmi a méně vzdělanými občany v Římské říši. Dnes je italština oficiálním jazykem Itálie, Švýcarska, San Marina a Vatikánu. Italský jazyk, stejně jako italská gramatika, se po pádu Římské říše v pátém století vyvíjely dlouze a pomalu. Kolem 14. století začal mezi všemi ostatními vystupovat jeden místní dialekt díky spisovatelům jako Dante, Petrarca a Boccaccio, jejichž díla měla obrovskou literární hodnotu.

Tento jedinečný jazyk se vyvíjel po dlouhé a pomalé období po pádu Římské říše v pátém století. Italsky se mluví hlavně na Italském poloostrově, v jižním Švýcarsku, San Marinu, Sicílii, Korsice, severní Sardinii, podél severovýchodního pobřeží Jaderského moře a v Severní a Jižní Americe.

Je to také důležitý evropský jazyk, který slouží jako úřední jazyk, kterým mluví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Italština je také jazykem, kterým se mluví v pracovních jazycích Rady Evropy. Je to druhý nejrozšířenější mateřský jazyk Evropské unie.

První spisy v italštině

Vše začalo počátkem 13. století, když se začala značně produkovat pouezie v oblastní italštině. Nejvýznamnější příspěvky produkovali sicilští básníci ve 13. století, po nich následovali básníci z Toskánska. Nejvýznamnější z nich byl dříve zmíněný Dante Alighieri, Giovanni Boccaccio a Francesco Petrarca. 

Dante Alighieri

Dantova Božská komedie je jedním z hlavních děl světové literatury a také demonstrovala, že běžný lidový jazyk může v psaní konkurovat latině. Svůj případ již obhajoval ve dvou nedokončených pojednáních, De vulgari eloquentia a Convivio, ale k dokreslení jeho postavení bylo zapotřebí Božské komedie, „tohoto mistrovského díla, v němž Italové znovu získali svůj jazyk ve slavné podobě“. 

Texty z počátku 13. století

Důležitou roli sehráli kronikáři. Jednalo se o jednotlivce z obchodní třídy, kteří byli motivováni ke skládání příběhů v běžném jazyce svým zapojením do městské politiky. Někteří, jako Dino Compagni († 1324), psal o místních válkách a soupeření, zatímco jiní, včetně Giovanniho Villaniho († 1348), se zaměřili na daleko větší evropské události. 

Dialekty italského národního jazyka

I dnes jsou různé italské dialekty využívány jako neformální komunikační prostředek v mnoha sociálních kontextech a v domácnostech po celé Itálii. Toskánský dialekt je obecně rozšířený, ale hojně se mluví také regionálními a místními dialekty. Ačkoli starší generace používá různé dialekty, je to také geografický jev. Přestože mnoho mladých lidí mluví spisovnou italštinou, ve společenském prostředí často používají své vlastní dialekty. Dříve existovala zaujatost vůči dialektům, jako je toskánský dialekt. Mnozí věřili, že standardní italština je jazykem buržoazie. Dialekty prý patřily zemědělcům a dělnické třídě. Tento předsudek se však prakticky vytratil.

 

Je důležité si uvědomit, že původní dialekty se mohou značně lišit i v rámci stejného místa, což ukazuje na úžasné kulturní bohatství. V celé Itálii tvoří kontinuum srozumitelnosti, přičemž ty geograficky vzdálené jsou vzájemně nesrozumitelné.

 

Tyto rozdíly souvisejí s invazemi různých cizích zemí a okupacemi různých regionů. V moderní kultuře však tyto geografické rozdíly obvykle nepředstavují nic jiného než komunikační bariéru mezi Italy. Dnes více než 90 % Italů mluví standardní italštinou. Jazyk je jedním z nejstudovanějších cizích jazyků na světě.

Moderní italština – pozůstatek starých románských jazyků

Až v devatenáctém století se jazyk používaný vzdělanými Toskány stal jazykem nové země. Sjednocení Itálie v roce 1861 mělo obrovský vliv nejen na politickou scénu, ale také na sociální, ekonomickou a kulturní krajinu. Míra gramotnosti vzrostla, když nařídili školní docházku. Stejně tak mnoho lidí opustilo svůj místní dialekt ve prospěch nového národního jazyka.

Italština má významný vliv na západní svět, včetně oblasti jídla a hudby. A cappella, maestro, crescendo a soprán jsou jen některé příklady italských přejatých slov. Když hudební notace debutovala během renesance, mnoho skladatelů a hudebníků bylo italského původu. To je důvod, proč se italština stala standardním jazykem pro hudebníky a milovníky hudby.

 

Kromě toho existuje mnoho italských slov, která používáme v češtině, ale i angličtině, včetně slov jako brokolice, propaganda a fiasko.